Tajemství v ohrožení

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

Harry se konečně dostal zpět do Bradavic. Jakmile se objevil v krbu, Snape zvedl oči od lektvaru. Neptal se ani Harryho, co se probíralo a tak se Harry rozhodl opět vrátit k famfrpálové knize.

Severus se po chvíli zvedl od lektvaru a dodal, že už musí jít. Harry se s ním rozloučil a zůstal sám. Cítil se dost opuštěně a chyběli mu jeho přátelé. Po chvíli čtení se rozhodl jít spát.

Severus mezitím došel do nebelvírské společenské místnosti. Sedl si do křesla a pustil se do úkolů.

„To si se do toho pustil dost pozdě," potkla Hermiona.

Severus sebou cuknul. Netušil, že ho Hermiona sleduje.

„Zkontroluji ti to," vytrhla Hermiona Severusovi úkol z rukou.

Po chvíli čtení se zamračila a posadila se naproti němu.

„Harry, že ty přede mnou a Ronem něco skrýváš? Poslední dobou každý večer neustále někam chodíš, při hodinách dáváš pozor, máš dobré známky a nechybuješ..."

„Závidíš?" zašklebil se Severus.

„Ne, to ne!" odpověděla celá rudá Hermiona. „Jen se mi to celé nezdá."

„Dobrá, tak jestli to chceš vědět, tak večer chodím na doučování a proto mám tak dobré známky," vymyslel si Severus.

„Věřím ti," usmála se Hermiona. „To je logické."

Jasně, ty malá šprtko, pomyslel si v duchu Severus, je to logické.

„Co tu řešíte?" otázal se Ron, který právě přišel a usadil se na pohovku.

„Nic zajímavého," odtušil Severus.

„Právě jsem mluvil s Malfoyem," odfrkl si Ron. „Sebral mi při lektvarech dneska sešit a nechce mi ho vrátit. Prý o tom nic neví, ale Seamus říkal, že ho viděl!"

„A protože to říkal Seamus, tak to musí být pravda?" usmál se Severus.

„Harry, vždyť přece víš, jaký je Malfoy hajzl!"

„Aha, takže důvod, proč ho podezřívat, je podle tebe Rone to, že ho považuješ za hajzla?"

„Harry, skutečně se tady zastáváš Draca Malfoye?" nemohla věřit Hermiona.

Severus Hermionin dotaz ignoroval.

„K čemu by byl Dracovi Ronův sešit? Jemu jdou lektvary dobře. Seamusovi nikoliv. Nechtěl si ze sešitu třeba tak úplně náhodou opsat od Rona úkol a pak to svést na Draca?"

„Proč by to Seamus dělal?" nechápal Ron.

„Možná proto, že mu z posledních písemek nevychází zrovna dobré známky a chtěl si nějak vylepšit průměr," řekl bezmyšlenkovitě Severus, aniž by ho napadlo, že by ho to mohlo prozradit.

„Harry?" řekla Hermiona tiše. „Odkud to víš?"

„Moje věc a tvá zbytečná starost," vysoukal ze sebe Severus. „Jdu spát."

Hned poté, co Severus odešel, Hermiona si přesedla k Ronovi na pohovku a svěřila mu své podezření ohledně Harryho.

„Nějak se mi poslední dobou nezdá. Hodně se zlepšil ve škole, je tak vážný a vždy večer někam chodí. Tvrdil mi, že na doučování, ale já opravdu nevím, jestli nám tak trochu nelže. A teď se ještě zastal Malfoye. Toho Malfoye, kterého od prvního ročníku nenávidí. Nevím, Rone, co se s ním děje."

Ron se zamyslel. Harry se mu nějaký ten čas taky nezdál. Docela mu chyběl ten starý Harry, s kterým si kdysi užil tolik zábavy.

„Co kdybychom ho sledovali, kam večer chodí?" navrhl Ron.

Hermiona si povzdechla. Věděla, že někoho špehovat není správné. Zvláště, je-li ten někdo váš nejlepší kamarád. Ale také věděla, že si to Ron rovněž uvědomuje.

„Asi nám nezbývá nic jiného," souhlasila tedy smutně Hermiona.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro