Konečně přišla ta chvíle, na kterou jsme všichni tak netrpělivě čekali.
Liam přinesl tácy s kelímky a položil je na jeden stůl v klubovně. Celý třetí oddíl se k nim nahrnul, zatímco někteří-já, holky a Nicholas s Leem-se po sobě jen s úšklebkem dívali.
Na Anjin rozkaz jsem si taky vzala pití, aby to nevypadalo podezřele, ale nepila jsem z něho. Zaprvé jsem nechtěla a zadruhé jsem musela mít čistou hlavu.
Anja očividně nedodržela své slovo, jelikož brzo chodila, jakoby se nacházela na lodi a i další vypadali podobně.
Vedoucí si toho museli všimnout, ale už s tím nemohli nic dělat, snad jen kromě toho, že nám zabavili pití. Navrhli, abychom to dnes skončili, ale nakonec usoudili, že nejsme zas tak opilí a že je to jenom naše hloupost, jestli nám zítra bude špatně.
Používala jsem množné číslo, ale ve skutečnosti jsem patřila k té hrstce střízlivých.
A ačkoliv jsem nebyla opilá, smysly se mi otupovaly, bolela mě hlava z umělého kouře a neustáleho tancování na nějaké písničky.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a snažila se zjistit, jak se daří ostatním v plánu.
Marie neměla co dělat, jelikož chtěla získat důvěru Zacka a ten patřil k druhému oddílu. Zahlédla jsem Teresu, která někam vedle mého bratra-klopýtal a nevypadal vůbec zdravě. A Anju jsem nedaleko viděla líbat se s Frostym jako o život.
Tohle prosím zůstalo z lidí, kteří mi pomohli vymyslet plán na zjištění informací.
Musela jsem si povzdechnout. Takže všechny tyhle přípravy byly zbytečné? Překvapilo mě, že mi to ani tak moc nevadí. Užila jsem si to, na získání informací mám ještě celé léto.
Ale teď jsem musela na vzduch, jinak mě ten umělý kouř zabije.
Vešla jsem otevřenými dveřmi, které vedly pod párty stan a posadila jsem se k jednomu stolu, vděčná, že jsem unikla tomu zatuchlému prostředí. Ráda bych se podívala na hvězdy, ale seděla jsem pod párty stanem a nechtělo se mi zacházet někam dál.
,,Jak to, že nejsi opilá, jako většina lidí?" Ozval se nějaký hlas a já ztuhla překvapením, když se vedle mě posadil Waryen.
,,Mohla bych se ptát na to samé" řekla jsem a radši se mu nedíval do očí.
Letmo jsem zahlédla jeho úsměv. ,,Leo mě varoval, že se chystá propašovat na diskotéku alkohol. A já opravdu nemám zapotřebí, ztrapnit se tady jako opilý. Nicméně, ty jsi mi neodpověděla na otázku"
Nechtěla jsem s ním mluvit a zároveň jsem si to užívala. Byla jsem z toho zmatená. ,,No, Anja měla stejný plán jako Leo" řekla jsem jenom.
Waryen se uchechtl.
Já jsem se nedokázala uvolnit. Dýchej, přikázala jsem si. Ostatní se na ten plán sice vykašlali, ale já nemusím. Tohle je ideální příležitost, jak navázat dobré vztahy. Byla jsem v pokušení, zeptat se ho přímo, ale věděla jsem, že mi to neřekne, dokud mi nebude věřit. A možná ani potom.
,,Když jsme byli v jídelně" řekl Waryen, aby přerušil ticho. ,,Skoro jsi nemluvila"
,,Ty taky" připomněla jsem mu.
Ztuhl. ,,Já jsem velitel" řekl váhavě, jakoby nechtěl začínat rozhovor na tohle téma. Já taky ne. Nebo jakože chtěla, ale jak se znám, začala bych naléhat a on by mi to neřekl.
,,A v čem je to jiné?" Povytáhla jsem obočí.
,,V hodně věcech" řekl Waryen a já si nepřesvědčeně odfrkla.
,,Nechápu, jak mohla Teresa všechny porazit v páce" změnila jsem téma a Waryen se zazubil. ,,Taky nevím, ale rozhodně jim vytřela zrak" řekl.
Přikývla jsem. ,,Viděl jsi Anju s Frostym?"
Waryenovi zmizel úsměv z tváře a přikývl. ,,O tom si s ním budu muset promluvit"
,,Proč?" Řekla jsem ostřeji, než jsem chtěla.
Waryen mlčel a já si odfrkla. No jasně. To jsem mohla čekat.
Zvedla jsem se, abych odešla, protože tady už nic nezjistím.
,,Počkej" vyhrkl Waryen a já se k němu nechápavě otočila. Rychle stáhl ruku, kterou se po mě natáhl.
Povytáhla jsem obočí.
,,Ale nic" zamumlal Waryen a přerušil náš oční kontakt. Byla jsem vděčná, že to udělal, jelikož když jsem se mu dívala do očí, cítila jsem se divně.
Měla jsem nutkání, sednout si zpátky, ale přemohla jsem ho a vrátila se do klubovny. Už jsem tam ale nehodlala zůstávat, místo toho jsem pokračovala až ven. Tady mi nebránil žádný párty stan, abych se podívala na oblohu a vydechla jsem, při tom množství hvězd.
Když ještě žil otec, často jsme jezdili stanovat. Milovala jsem to. Ty časy zemřeli spolu s mým otcem, spolu s mým sourozeneckým poutem, které jsem měla s Justinem, spolu s nějakou části mé matky.
Sklonila jsem hlavu a rychlým krokem vyrazila pryč.

❇Teresa❇

,,Tohle je ta nejtrapnější věc, jaká se mi kdy stala" řekl Justin, zatímco jsem ho hladila po zádech.
Trochu to přehnal s džusem, naplněným alkoholem a já ho musela odvést někam, kde by se mohl vyzvracet. Ne že by mi to bylo příjemné, ho jen tak sledovat, ale nemohla jsem se jen tak sebrat a odejít. Ani jsem to nechtěla.
,,Vážně? Já myslím, že trapnější je oslovit ředitelku mami" plácla jsem první blbost, která mi přišla na mozek. Chtěla jsem mu zvednout náladu.
Justin se uchechtl, zatímco se opíral o záchodovou mísu. ,,To jsi udělala?"
Pokrčila jsem rameny. ,,Nemůžu za to, vypadala jako moje mamka"
Ve skutečnosti se nic takového nestalo, ale chtěla, jsem aby myslel na něco jiného.
Justin se zhluboka nadechl. ,,Díky, že jsi tady semnou" řekl nakonec. ,,Ačkoliv mě nijak netěší, že to musíš vidět"
,,V pohodě" pokrčila jsem rameny. ,,Jsem tu dobrovolně. A navíc, Nicole by mě zabila, kdybych tě tu jen tak nechala"
,,Pravděpodobně by ti zabodla šipku do oka" řekl Justin a já se pousmála.
Pak se na mě podíval, ve tváři byl nezdravě zelený, ale pořád mi přišel hrozně hezký. Ihned jsem se za ty myšlenky vytrestala.
,,Ty si nemyslíš, že Waryen a jeho parta jsou špatní, že ne?" Zeptal se najednou vážně a já zaváhala.
,,No, já nemám žádný důvod vás nesnášet" řekla jsem váhavě a uvědomila jsem si, že tohle je jedinečná příležitost, zjistit nějaké informace. Na tom plánu mi pramálo záleželo, ale i já sama byla zvědavá, co se tady děje. ,,Já ani nechodím s vámi do školy, nevím co děláte nebo co se o vás říká. Dokonce jsem vás ani neznala, dokud jsem v autobuse nepoznala Marii. A později i Nicole"
Mlčel.
,,Justine, ona o tebe má strach. Nechce, aby sis zničil život nějakou činností, kterou možná děláte" řekla jsem.
Justin odvrátil pohled. ,,Věříš mi?" Zeptal se a já překvapeně zamrkala.
,,Asi ano" řekla jsem.
To mu stačilo.
,,Tak mi věř, že my nejsme ti zlí. Neděláme nic špatného, právě naopak" vydechl Justin a znovu se na mě podíval.
Bylo až moc ironické, že jsem se skoro topila v jeho očích barvy moře?
,,Tak to řekni Nicole" poradila jsem mu, ale on si povzdechl. ,,Snažil jsem se, chtěla po mě důkaz. A já jí ho nemůžu dát"
Na to jsem neměla co říct.