18.Nepříjemné probuzení

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

✴Nicole✴

Probudila mě písnička z Harryho Pottera.
Vykuleně jsem se posadila a poslouchala tu znělku. Usoudila jsem, že tohle bude budíček.
A pak jsem si vzpomněla, co nám včera říkala Marie. Že je nejlepší vstávat před budíčkem, jelikož pak se nestihneš upravit a trochu probudit.
,,Sakra, vstávat!" Vykřikla jsem a holky se okamžitě začaly budit.
Popravdě, vůbec se mi nechtělo vylézt z postele, už jen proto, že včera jsme byli vzhůru do noci. Já většinou vstávám brzo, takže tohle byla výjimka.
,,Kde je Teresa?" Vyjekla jsem vyděšeně, když jsem si uvědomila, že dívka není ve své posteli.
Anja se ospale posadila a pak vykulila oči. ,,Páni, čekala jsem, že to budu já, kdo se probudí v cizí chatce, ne Teresa" řekla udiveně.
,,A co když už je dávno venku?" Zeptala se Marie.
Já se v rychlosti převlékala. ,,Ne, to by neudělala" řekla jsem po chvíli přemýšlení. Znaly jsme se chvíli, ale už teď vím, že kdyby vstala první, tak by nás vzbudila.
,,Já nechci rozcvičku" zabručela Anja, která byla očividně lhostejná k převlékání nebo vstávání.
,,Myslím, že to je všem jedno" odsekla jsem.

❇Teresa

Otevřela jsem oči, když jsem uslyšela znělku Harryho Pottera. Ale místo toho, abych se probudila ve svojí chatce a v posteli, jsem se probudila v chatce cizí a na zemi.
Málem jsem se z toho šoku zhroutila.
,,Tereso? Co ty tu?" Ušklíbl se Frosty unaveně a zívl si.
Zrudla jsem a vybavila si, co se stalo včera večer. Řekla jsem Justinovi, že půjdu s ním a když jsme vešli do chatky, ještě jsme si chvíli povídali. Já jsem si sedla na zem, a asi jsem musela usnout. Jo, měla jsem na sobě šaty ze včerejška.
Okamžitě jsem vyskočila na nohy.
,,Uh, Tereso?" Ozval se Justinův zmatený hlas, ale já rychle vyběhla z chatky. Byla jsem neskutečně ráda, že jejich chatka je hned vedle té naší, protože běžet přes celý tábor bych nemohla.
Když jsem vtrhla k nám, upřeli se na mě udivené pohledy všech.
Anja se zasmála a já jí probodla pohledem. ,,No co" uchechtla se. ,,Tohle je velmi vtipná situace"
Zavrtěla jsem nad ní hlavou a začala se převlékat, ignorujíc skutečnost, že se mě určitě budou ptát, kde jsem byla.
,,Ale pospěšte si!" Křikla Cassidy venku.
Když jsme byly hotové, vyletěly jsme ven. Popravdě, vypadaly jsme jako strašidla. Ani jedna z nás se nestihla včera odlíčit a už vůbec jsem se nesnažili upravit vlasy.
Jenom Anja vypadala, jakoby hodinu nedělala nic jiného, než se upravovala. Nechápala jsem to. Ta holka se ještě před chvílí válela v posteli a stejně vypadá lépe než my.
Ale nakonec jsme nevypadaly tak hrozně, teda oproti zbytku třetího oddílu, který očividně nespali moc dobře. Vypadali unavení nebo nabírali zelenou barvu, jak jim bylo špatně.
,,Sakra, to je zima!" Vyjekla Marie a rychle se vrátila pro mikinu, kterou já už na době měla.
Bylo sice léto, ale ráno byla pořád zima.
Když Cassidy viděla, jak se tu někteří potácí, vyštěkla: ,,To je vaše chyba. Varovala jsem vás o alkoholu, tak si teď odneste následky"
,,Jak je možné, že ty jsi úplně v pohodě?" Nechápala Nicole a podívala se na Anju. ,,Včera jsi taky pila"
Anja se zatvářila ukřivděně. ,,Nepila" řekla. ,,Nikdy bych takhle neohrozila plán, na kterém jsme tak těžce pracovaly. Jenom jsem dělala, že jsem opilá"
Nicole vytřeštila oči. ,,Ty jsi geniální" vypískla, zatímco jsme všichni museli dělat cviky podle vedoucích.
Anja se zazubila. ,,Já vím" řekla.
,,A co jsi zjistila?" Zeptala se Nicole nadšeně, ale tady Anje úsměv povadl.
,,Nic moc" povzdechla si. ,,Frosty je až moc oddaný Waryenovi, jen tak to neřekne-a to i když je opilý. Ale než sebou sekl, dozvěděla jsem se, že je to velký špatný a že si musí dávat pozor"
Nicole vypadala špatně a já jí poplácela po rameni. ,,Je to lepší než nic" uklidnila jsem jí a ona se na mě podívala, zatímco jsme se zkoušeli dotýkat špiček u nohou.
,,Kde jsi vlastně byla?" Zajímala se a já jsem zrudla.
,,No, ve vedlejší chatce" vykoktala jsem a Anja se zazubila. ,,Ale nic se nedělo, fakt ne"
,,Vůbec nic?" Zeptala se Anja zklamaně a já zavrtěla hlavou.
,,Tak co jsi tam dělala?" Nechápala Nicole.
,,No, tvému bratrovi bylo z toho alkoholu špatně, tak jsem ho doprovodila na chatku a chvíli jsem tam zůstala. Povídali jsme si" dodala jsem, když po mě Anja vrhla významný pohled. ,,A já tam usnula"
,,Ty jsi trdlo" zakroutila Marie hlavou a já se rozpačitě uchechtla. Tohle byla pravděpodobně ta nejtrapnější věc, která se mi kdy stala.
Podívala jsem se na oblohu. Bylo zataženo a já doufala, že bude pršet, protože nebudeme moct hrát nějaké hry venku. Vůbec se mi totiž nechtělo běhat.

✴Nicole✴

Sotva skončila rozcvička, rychle jsem utíkala do koupelny, smýt ze sebe ten make-up, jelikož jsem vypadala jako příšera.
Když jsem si trochu osvěžila obličej, vrátila jsem se do chatky. Anja tam nebyla, jelikož měla službu na snídani. Dokázala jsem si představit, že se u toho tváří jako na pohřbu.
Měli jsme teď nějaký čas, takže jsem si sedla na postel a četla si. Doufala jsem, že tu knížku dočtu do konce tábora, ale docela jsem o tom pochybovala, jelikož mě vždycky něco vyrušilo.
Konkrétně jeden fialovooký kluk.
Automaticky jsem zvedla oči od stránek a pohlédla z okna. Je to normální? Uvažovala jsem, když jsem se dívala do tváře Waryena. Že vždycky vycítím, když se na mě dívá?
Ale včera večer by se hodilo, upozornit mě dřív.
Waryen ode mě odtrhl pohled a zmizel z okna.
Vrátila jsem svůj pohled zpátky na knížku.
,,Dáš mi už pokoj?" Zabručela Teresa a Marie se zasmála.
Ukázalo se, že Marii baví Teresu pošťuchovat, kvůli tomu kde dnešní noc spala. Jedním uchem jsem poslouchala jejich rozhovor, ale pak jsem znovu odtrhla pohled od stran a podívala se z okna.
Waryen tam zase byl a něco čmáral na papír. Pak to přiložil k oknu. Můj zrak nebyl moc slavný, ale zas tak daleko to nebylo a on to napsal velkým písmem.
Co čteš?
Pousmála jsem se a zvedla k oknu Harryho Pottera. Ano, asi byla ironie, číst si na táboře s tématem Harryho Pottera zrovna tuhle knihu, ale podle mě to bylo užitečné. Možná budeme dělat nějaký kvíz a tyhle vědomosti se budou hodit.
Zazubil se a k mému překvapení taky zvedl knížku Harryho Pottera. On měl ale narozdíl ode mě v ruce čtvrtý díl, zatímco já třetí.
Zvedla jsem prst, aby počkal a pak jsem vzala papír a napsala na něj vzkaz. Přiložila jsem ho k oknu stejně jako před chvílí on.
Čtvrtý díl je nejlepší.
Zářivě jsem se usmála když souhlasně přikývl.
Pak jsem si uvědomila, že se chovám pěkně pitomě a ještě k tomu s Waryenem. A usmívám se jako sluníčko! Zabijte mě někdo.
Nevím čím to bylo, ale když byl ode mě v dostatečné vzdálenosti, tak jsem necítila ani nenávist ani žádné divné touhy. Jo, takhle mi to vyhovovalo.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro