61.Jídelní bitva

Màu nền
Font chữ
Font size
Chiều cao dòng

,,Proč máme pořád v domě toho vlka?" Zamračila jsem se, když jsem v kuchyni potkala Anju, kterou jako vždy věrně následoval její vlk. Už vypadal trochu lépe, než předtím.
Anja ho pohladila po hlavě. ,,Ukázalo se, že je mou spřízněnou duší" řekla a zazubila se mému překvapenému výrazu. ,,I když ho Lucas neovládá, zůstal tady semnou a nikdy mě neopouští. Ptala jsem se na to Cassidy a ona říkala, že se to občas stává, že si nějaké zvíře vybere vyvoleného jako svého... Nevím jak to nazvat"
,,Pána?" Napověděla jsem jí.
Anja chvíli přemýšlela a pak zavrtěla hlavou. ,,Ne, to ne. Já mu nechci rozkazovat. Mimochodem, jmenuje se Ice"
Naklonila jsem hlavu na stranu. ,,Proč?"
Anja se zazubila. ,,Ze dvou důvodů. Zaprvé, na hrudi má takovou skvrnu ve tvaru vločky. A zadruhé, Ice je Frostyho příjmení"
Vykulila jsem oči. ,,On ti řekl své jméno?"
Anja pohodila vlasy. ,,Samozřejmě. I kdyby mi to neřekl, stejně bych se to dozvěděla"
Potřásla jsme hlavou. ,,A jak vám to jde?" Zeptala jsem se. ,,Popravdě se divím, že jste se ještě nerozešli"
,,Upřímně? Rozešli jsme se už několikrát. Nikdy se nevzdal" řekla Anja a já pochopila.
Anja střídala kluky jako ponožky z jednoho prostého důvodu. Když její matku opustil její manžel, byla z toho tak zdrcená, že nebyla schopna skoro nic dělat. Nakonec si našla nového přítele, ale dlouho to trvalo a Anja si řekla, že nikdy nechce zažít to samé. Proto radši vždycky kluky odkopne ona, než aby to oni udělali jí. Ale to že se Frosty nevzdal, jí muselo přesvědčit, že možná bude ten pravý.
,,Tak to jo" kývla jsem a podívala se z okna. Pršelo a já bych to okno nejradši otevřela, abych se nadechla svěžího vzduchu, jenže když jsem se o to pokusila poprvé, Zabijáci na mě začali pokřikovat, že je jim zima, takže jsem toho radši nechala.
Ice sledoval Zabijáky u jídla-museli jsme se všichni střídat v kuchyni, jelikož kuchařky odjely domů-a pak když se Frosty zaměřil na vyprávění nějaké historky, rychle vyrazil a ukradl mu kuře z talíře.
,,Hej!" Vykřikl Frosty a celou jídelnou otřásl výbuch smíchu.
Ice spokojeně běžel k Anje, která ho podrbala na krku a nechala ho, ať si spokojeně sní maso.
,,Anjulko, můžeš si ohlídat toho čoklíka?" Zašvitořil Frosty přehnaně sladce.
Anja se na něj zašklebila a začala dávat vlkovi jednu pusu za druhou. ,,To není žádný čoklík" řekla. ,,To je ušlechtilý a hrdý vlk"
Frosty si odfrkl. ,,Je to zloděj, to je všechno"
Anja se na něj vyčítavě podívala a šeptala svému vlkovi do ucha, ať si z toho pitomce nic nedělá.
Frosty zabavil Justinovi jeho jídlo, což si nenechal líbit a tak sebral jídlo zase Kassandře a hodil ho po Frostym. Kdyby kopl, pravděpodobně by se strefil, ale házet moc dobře neuměl, takže maso se Frostyho ani nedotklo a místo toho trefilo Harryho. O chvíli později se v jídelně rozpoutala krutá bitva, kaše i maso létalo vzduchem. Zabijáci se nezdráhali použít svoje schopnosti, takže se brzo stalo, že Leo s Harrym házeli po ostatních ohnivá kuřata, která Frosty mrazil do kostek ledu-což nebylo zrovna ideální, pokud vás ta kostka trefila do hlavy.
Mrštně jsem se vyhnula hořící lžíci-neptejte se-a zároveň jsem sledovala, jaké schopnosti mají Zabijáci z města. Jack se přemisťoval z místa na místo kulatými portály-nedokázala jsem to popsat jinak, než že mi to připomnělo Yuga z Wakfu. Christopher očividně měnil věci v kámen, jelikož o chvíli později vzduchem létala kamenná kuřata. Mike se uměl klonovat, jelikož tu najednou byli tři kluci se zrcadlovýma očima a já nevěděla, který z nich je vlastně pravý. Naomi měla velmi zajímavou schopnost, měnila hmotu věcí. Například z kaše nebo kuřete udělala tvrdou kostku.
Jelikož jsem nikde neviděla Thomase a místo toho po místnosti létal malý ptáček, který se mrštně vyhýbal všem střelám, usoudila jsem že se umí měnit ve zvířata. Lily na ostatní posílala spršky vody a Angela jí pomáhala tím, že jí mrazila. U jediné Rachel jsem nedokázala odhadnout co má za schopnost, jelikož jí nijak nepoužila.
,,Tohle je zábava" zahihňala se Anja, když jsme si vlezla k ní pod stůl. Ozývali se výkřiky, smích a tříštění talířů.
Do jídelny vtrhla Cassidy. ,,Co se tu sakra děje?!" Vykřikla přesně ve chvíli, kdy jí na obličeje přistálo kuře. Znechuceně ho odhodila, ačkoliv na tváři měla ještě nějaké stopy naznačující, že tam to kuře ještě před chvílí bylo.
Zhodnotila celou jídelnu pohledem, z očí jí sršely hněvivé blesky. Viděla rozbité talíře, jídlo všude kolem a Zabijáky, sedící pod stoly a na stoly, připraveni hodit hořící kuře po další oběti.
Nikdo neodpověděl, všichni se na Cassidy jen mlčky dívali.
,,Takové plýtvání jídlem!" Vykřikla zlostně. ,,A budete si to uklízet!"

Dostála svému slovu. Ani jsme neměli povoleno použít schopnosti, třeba Lily měla v plánu umýt stoly vodou.
,,No" řekl Leo s mopem v ruce. ,,Tohle byla nejlepší jídelní bitva na světě"
Anja se na něj zašklebila. ,,Jídelní bitva?"
Leo pokrčil rameny. ,,To je náhodou skvělý název" řekl důležitě.
,,A rozhodně to byla ta nejlepší jídelní bitva" dodala Ruby. ,,Hlavně to uklízení, co myslíš?"
Všimla jsem si, že Justin už několik minut čistí to samé místo a tak jsem do něj strčila. Moje ruka proletěla skrz jeho tělo. ,,To snad ne!" Vykřikla jsem.
Všichni se na mě podívali a já jim to předvedla.
,,Justin si tu vytvořil iluzi a ulil se z uklízení!" Zvolal Harry rozčileně.
Nechala jsem hadr hadrem a řekla: ,,Jdu ho najít! A přitáhnu ho sem klidně i za ucho!"
Ostatní mě povzbuzovali, zatímco já vyrazila z jídelny a šla najít Justina. Doufala jsem, že cestou nenarazím na Cassidy, protože ta by mě rozhodně donutila, vrátit se do jídelny. Hledání netrvalo dlouho, Justin byl v tělocvičně, jak jsem čekala. Házel nože do terče.
,,Justine!" Křikla jsem a on se na mě vyplašeně otočil. ,,Ty..!"
Justin se rozesmál.
,,Tak ty se budeš smát, jo?" Vykřikla jsem a musela jsem se hodně držet, abych ovládla úsměv, který se mi dral na rty.
,,Jak si užíváte uklízení?" Vysmíval se mi Justin a já povytáhla obočí. Vzala jsem ze stěny meč a ukázala jím na Justina. ,,Já ti ukážu!"
Můj bratr se zašklebil a rychle popadl podobný meč. ,,Tak pojď!" Křikl vyzývavě.
Zazubila jsem se.

Bạn đang đọc truyện trên: Truyen2U.Pro